Videokonference ministrů pro výzkum, 27. listopadu 2020

Hlavní výsledky

Výměna názorů na nové cílové hodnoty pro investice do výzkumu a vývoje navržené Evropskou Komisí ve sdělení „Nový Evropský výzkumný prostor pro výzkum a inovace“

Ministři si (prostřednictvím videokonference) neformálně vyměnili názory na cílové hodnoty pro investice do výzkumu a vývoje, které navrhla Komise ve svém sdělení ze dne 30. září 2020 s názvem „Nový Evropský výzkumný prostor pro výzkum a inovace“.

Výzkum a inovace mají zásadní význam pro podporu konkurenceschopnosti a odolnosti našich ekonomik a pro usnadnění ekologické a digitální transformace Evropy. Snažím se zajistit, aby Evropská unie výzkumu a inovací hrála vedoucí úlohu v mezinárodní soutěži o budoucí technologie. To vyžaduje zvýšené investice do výzkumu a vývoje, jakož i průběžné reformy vnitrostátních systémů výzkumu a inovací. Potřebujeme jak kvantitu, tak kvalitu veřejných a soukromých investic do výzkumu a vývoje, abychom zajistili naši budoucí konkurenceschopnost založenou na udržitelném růstu a kvalitu života.

Anja Karliczeková, německá spolková ministryně školství a výzkumu

Mezi ministry panovala široká shoda na tom, že výzkum a vývoj mají zásadní význam pro konkurenceschopnost, odolnost a ekologickou a digitální transformaci hospodářství EU. To platí ještě více v době krize, jako je pandemie COVID-19.

Několik ministrů vyzvalo k upřednostnění investic zaměřených na modernizaci a zlepšení evropského socioekonomického systému s cílem zajistit udržitelný růst a vyrovnat se s mezinárodní konkurencí. Pro zvýšení celkového objemu investic do výzkumu a vývoje je nezbytné přilákat do tohoto odvětví více investic soukromého sektoru.

Řada ministrů zdůraznila význam evropských partnerství a programů a potřebu posílit součinnost mezi výzkumem a vysokoškolským vzděláváním.

Ministři znovu potvrdili cílovou hodnotu 3 % HDP EU pro investice do výzkumu a vývoje jako cíl, kterého má být dosaženo v nadcházejících letech.

Řada ministrů, znepokojena rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o investice do výzkumu a vývoje na vnitrostátní úrovni, zdůraznila, že je třeba tento nedostatek odstranit sbližováním se společně dohodnutými cílovými hodnotami pro investice. Někteří ministři však považují za předčasné zavázat se k novým cílovým hodnotám pro investice v době, kdy ještě není znám celkový negativní dopad krize COVID-19 na národní ekonomiky.

Souvislosti

Sdělení Komise s názvem „Nový Evropský výzkumný prostor pro výzkum a inovace“ vydané dne 30. září 2020 navrhuje nový soubor cílových hodnot pro investice do výzkumu a vývoje:

• znovu potvrdit cílovou hodnotu 3 % HDP EU pro investice do výzkumu a vývoje a aktualizovat ji tak, aby odrážela nové priority EU;
• dohodnout se na nové cílové hodnotě veřejného úsilí ve výši 1,25 % HDP EU, jehož má být dosaženo do roku 2030 způsobem koordinovaným ze strany EU;
• dohodnout se na dobrovolném závazku vyčlenit 5 % vnitrostátního veřejného financování výzkumu a vývoje na společné programy a evropská partnerství do roku 2030;
• navýšit v příštích pěti letech v členských státech, které zaostávají za průměrem EU, pokud jde o investice v oblasti výzkumu a vývoje ve vztahu k HDP, celkové investice do výzkumu a vývoje o 50 %.

Před jednáním na videokonferenci konané dne 27. listopadu dokončily přípravné orgány Rady závěry Rady o budoucnosti Evropského výzkumného prostoru. Očekává se, že Rada tyto závěry brzy přijme písemným postupem.

• Sdělení Komise nazvané „Nový Evropský výzkumný prostor pro výzkum a inovace“

  Tento zdroj je v současné době k dispozici pouze v těchto jazycích:

  EN

Jiné záležitosti

a) Aktuální stav dokumentů v oblasti výzkumu a inovací týkajících se příštího víceletého finančního rámce (zejména programu Horizont Evropa a Evropského inovačního a technologického institutu)

Na veřejném zasedání předsednictví informovalo ministry o pokroku, jehož bylo dosud dosaženo při jednáních s Evropským parlamentem týkajících se zejména programu Horizont Evropa a Evropského inovačního a technologického institutu (EIT). Zpoždění konečného přijetí dohody o víceletém finančním rámci vedlo ke zpoždění také v případě těchto záležitostí. Bylo konstatováno, že trialogy budou pokračovat v prosinci s cílem dosáhnout do konce roku politické dohody s Evropským parlamentem o (alespoň) programu Horizont Evropa.

b) Nedávný pokrok v oblasti otevřené vědy: aktuální stav ohledně evropského cloudu pro otevřenou vědu a politické platformy pro otevřenou vědu

Předsednictví a Komise informovaly ministry o aktuálním stavu, pokud jde o evropský cloud pro otevřenou vědu (EOSC), a o nedávno dokončené práci politické platformy pro otevřenou vědu, poradní skupiny Komise. Bylo konstatováno, že EOSC hrál během krize COVID-19 klíčovou úlohu tím, že urychlil přístup k údajům z výzkumu a jejich sdílení prostřednictvím nově zřízené evropské datové platformy COVID-19. Útvary Komise společně se správou EOSC připravují nové evropské partnerství v rámci programu Horizont Evropa na podporu EOSC od roku 2021.

Politická platforma pro otevřenou vědu dokončila svůj druhý mandát, pokrývající období od května 2018 do května 2020. Zaměřila se v něm na problematické oblasti systému odměn a pobídek pro otevřenou vědu, občanskou vědu a ukazatele zapojení výzkumných pracovníků.

• Otevřená věda (Evropská komise)

c) Evropská institucionalizovaná partnerství: aktuální stav

Komise stručně informovala ministry o aktuálním stavu nadcházejícího balíčku legislativních návrhů týkajících se evropských institucionalizovaných partnerství (tj. partnerství veřejného a soukromého sektoru vytvořených na základě článku 187 SFEU a partnerství v rámci veřejného sektoru vytvořených na základě článku 185 SFEU).

Bylo konstatováno, že Komise dokončuje tyto dva legislativní návrhy:

• návrh nařízení Rady, kterým se zřizuje devět společných podniků (na základě článku 187 SFEU) v rámci programu Horizont Evropa – jediný základní akt;
• návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o metrologickém partnerství (na základě článku 185 SFEU).

• Evropská partnerství v programu Horizont Evropa (Evropská komise)

d) Nejnovější společné vědecké stanovisko ke zlepšení připravenosti na pandemie a jejich zvládání

Komise podala zprávu o nejnovějším vědeckém stanovisku vypracovaném skupinou odborníků (včetně skupiny hlavních vědeckých poradců Evropské komise, Evropské skupiny pro etiku ve vědě a nových technologiích a profesora Petera Piota jakožto zvláštního poradce předsedkyně Komise) ohledně připravenosti na pandemie a jejich zvládání. Bylo konstatováno, že stanovisko obsahuje soubor doporučení, jejichž cílem je:

• prevence a předjímání vznikajících pandemií,
• posílení koordinace mezi členskými státy a na mezinárodní úrovni,
• posílení systémů pro připravenost a řešení krizí,
• dodržování základních práv a posilování sociální spravedlnosti a
• nalezení udržitelných způsobů života založených na solidaritě.

• Koronavirus: Poradci poskytli společné stanovisko k připravenosti na pandemie a jejich zvládání (Evropská komise, 11. listopadu 2020)

e) Pracovní program nastupujícího předsednictví

Nastupující portugalské předsednictví Rady představilo své priority v oblasti výzkumu a inovací pro první polovinu roku 2021. Bylo konstatováno, že činnost se zaměří na dva hlavní cíle, a to na přípravu odolného oživení prostřednictvím obnoveného Evropského výzkumného prostoru a na vedoucí úlohu v ekologické a digitální transformaci založené na výzkumu a inovacích.