Jak EU chrání nezletilé osoby na internetu
Internet hraje v životě dětí a dospívajících v celé EU stále důležitější úlohu. EU a její členské státy proto pracují na jejich ochraně před riziky, které online svět představuje.
Co dělá EU pro ochranu nezletilých osob na internetu
EU a její členské státy spolupracují na ochraně nezletilých osob v digitálním prostředí v souladu s hodnotami a zásadami EU.
Mezi nejnovější iniciativy patří:
- pravidla pro boj proti pohlavnímu zneužívání dětí online
- akt o digitálních službách – který bojuje proti škodlivému obsahu online
- celounijní aplikace pro ověřování věku
- závěry o bezpečnějším digitálním prostředí
Nová pravidla pro boj proti pohlavnímu zneužívání dětí online
Zástupci členských států EU se dohodli na postoji Rady k nařízení o předcházení pohlavnímu zneužívání dětí na internetu a boji proti němu. Až bude tento akt přijat, budou digitální společnosti povinny předcházet šíření materiálů obsahujících pohlavní zneužívání dětí a navazování kontaktu s dětmi.
Poskytovatelé online služeb budou muset odstraňovat obsah a blokovat přístup k němu nebo – v případě vyhledávačů – odstraňovat výsledky vyhledávání. Nařízením se také zřizuje Středisko EU proti pohlavnímu zneužívání dětí. Tato nová agentura EU má podporovat členské státy a poskytovatele online služeb při provádění tohoto předpisu.
Rada a Parlament se také dohodly na přísnějších trestněprávních pravidlech týkajících se pohlavního zneužívání a pohlavního vykořisťování dětí. Podle nových pravidel bude například trestné provedení platby s cílem získat přístup k živému streamování pohlavního zneužívání dětí. Kromě toho bude za trestný čin považováno navrhování nebo přizpůsobování systémů AI za účelem výroby materiálů pohlavního zneužívání dětí, jakož i distribuce těchto systémů. Tato aktualizace byla vzhledem ke stále častějšímu výskytu materiálů o zneužívání padělaných prostřednictvím „deep fake“ nebo vytvořených umělou inteligencí nezbytná.
Akt o digitálních službách: boj proti škodlivému obsahu online
EU také přijala akt o digitálních službách, který má pomoci bojovat proti šíření škodlivého obsahu online, jenž může negativně ovlivnit duševní a emocionální pohodu a rozvoj nezletilých osob.
Akt o digitálních službách ukládá online platformám povinnost zavést opatření s cílem lépe chránit uživatele a odstraňovat škodlivý obsah, jako je kyberšikana, nenávistný projev nebo prodej nelegálních výrobků.
Bezpečností nezletilých osob na internetu se bude také zabývat revize směrnice o audiovizuálních mediálních službách. V květnu 2025 schválila Rada závěry, v nichž stanovila, na co se má Evropská komise zaměřit, včetně oddílu o ochraně nezletilých osob.
Přístup EU k ověřování věku
EU zavedla evropskou aplikaci pro ověřování věku, která online platformám pomáhá ověřovat věk jejich uživatelů při přístupu na stránky s věkovým omezením stanoveným právním předpisem.
Uživatelé si musí aplikaci stáhnout, nastavit ji pomocí svého cestovního pasu nebo občanského průkazu a použít ji k prokázání věku při přístupu k online službám. Aplikace byla navržena tak, aby splňovala nejvyšší standardy ochrany soukromí na světě, což uživatelům umožňuje prokázat svůj věk anonymně, aniž by sdíleli jakékoli jiné osobní informace.
Závěry o bezpečnějším digitálním prostředí
V závěrech, které byly schváleny v červnu 2025, Rada prosazovala opatření, která měla zajistit, aby děti a dospívající mohli využívat digitální nástroje bezpečným a zdravým způsobem, aniž by bylo ohroženo jejich duševní zdraví.
Mezi tato opatření patří:
- úzká spolupráce s klíčovými zúčastněnými subjekty na budování bezpečnějšího digitálního prostředí
- zvyšování povědomí o rizicích, která představuje digitální prostředí, a o přínosech pozdějšího nebo postupného zavádění digitálních nástrojů
- kampaně v oblasti mediální a digitální gramotnosti mezi dětmi a dospívajícími
- lepší design digitálních produktů s cílem podpořit bezpečnost a soukromí
- posílení mechanismů oznamování, které pomohou v boji proti pohlavnímu vykořisťování na internetu
Co dělají nezletilí na internetu
Internet se stal ústřední součástí každodenního života všech, zejména mladých lidí. Podle Evropské komise stráví děti ve věku 9 a 15 let u obrazovek a sociálních médií v průměru 3 hodiny denně.
V roce 2024 používalo 98 % osob ve věku 16–17 let v EU internet denně ve srovnání s 88 % celkové populace. Mezi nejoblíbenější online aktivity osob ve věku 16–17 let patří:
- výměna rychlých zpráv
- sledování televizních programů streamovaných přes internet nebo videí
- telefonování nebo videohovory
- účast na sociálních sítích
- sledování video obsahu v rámci komerčních služeb nebo služeb pro sdílení
- poslech nebo stahování hudby
Sociální média jsou jejich hlavním zdrojem informací o politických a sociálních otázkách
Průzkum Evropského parlamentu z roku 2024 ukazuje, že pro osoby ve věku 16 až 18 let jsou hlavním zdrojem informací o politických a sociálních otázkách sociální média, která překonávají tradiční sdělovací prostředky, jako jsou televize a online zpravodajství. Naproti tomu lidé ve věku 25 až 30 let jako svůj primární zdroj informací stále upřednostňují televizi před sociálními médii nebo zprávami na internetu.
Graf znázorňující hlavní zdroje informací o politických a sociálních otázkách pro věkové skupiny 16–18 let, 19–24 let a 25–30 let.
Sociální média:
uvedena jako hlavní zdroj informací 45 % osob ve věku 16–18 let a 19–24 let a 39 % osob ve věku 25–30 let.
Televize:
uvedena jako hlavní zdroj informací pro 39 % osob ve věku 16–18 let, 38 % osob ve věku 19–24 let a 41 % osob ve věku 25–30 let.
Internetové noviny a zpravodajské platformy:
uvedeny jako hlavní zdroj informací pro 21 % osob ve věku 16–18 let, 25 % osob ve věku 19–24 let a 30 % osob ve věku 25–30 let.
Přátelé, rodina a kolegové:
uvedeni jako hlavní zdroj informací pro 29 % osob ve věku 16–18 let, 26 % osob ve věku 19–24 let a 33 % osob ve věku 25–30 let.
Video platformy:
uvedeny jako hlavní zdroj informací pro 23 % osob ve věku 16–18 let, 24 % osob ve věku 19–24 let a 23 % osob ve věku 25–30 let.
Rádio:
uvedeno jako hlavní zdroj informací pro 13 % osob ve věku 16–18 let, 14 % osob ve věku 19–24 let a 19 % osob ve věku 25–30 let.
Tištěné noviny nebo časopisy:
uvedeny jako hlavní zdroj informací pro 10 % osob ve věku 16–18 let, 12 % osob ve věku 19–24 let a 13 % osob ve věku 25–30 let.
uvedeny jako hlavní zdroj informací pro 10 % osob ve věku 16–18 let, 12 % osob ve věku 19–24 let a 13 % osob ve věku 25–30 let.
Rizika, jimž děti a dospívající v digitálním prostředí čelí
Podle údajů Eurostatu se 45 % osob ve věku 16 až 19 let v EU v roce 2023 setkalo s nepřátelskými nebo ponižujícími online zprávami. Jen v uvedeném roce bylo podle Evropské komise hlášeno 1,3 milionu případů pohlavního zneužívání dětí v EU, včetně více než 3,4 milionu snímků a videí.
Internet nabízí dětem a dospívajícím mnoho výhod, jako je přístup k informacím a vzdělávacím zdrojům, zábava a možnost zůstat ve spojení s ostatními. Vystavuje je však také významným rizikům, která mohou mít závažné důsledky pro jejich duševní a emocionální pohodu, jako je kybernetické sexuální zneužívání, kyberšikana nebo vystavení nevhodnému obsahu.
Kybernetické sexuální zneužívání
Grooming nezletilých osob za účelem pohlavního vykořisťování a vytváření, sdílení nebo držení materiálů, které se pohlavního vykořisťování dětí týkají.
Kyberšikana
Vyhrožování nebo šíření nepravdivých informací s cílem někoho zastrašit, zahanbit nebo vyvolat hněv.
Škodlivý obsah
Nenávistné verbální projevy, falešné zprávy nebo propagace sebepoškozování.
Obsah nevhodný pro daný věk
Pornografie,hazardní hry nebomateriály související s alkoholem.
Návykový nebo manipulativní design
Funkce, jako jsou nekonečné rolování, automatické přehrávání a varování před zmeškáním obsahu, zaměřené na udržení nezletilých osob.
Škodlivé obchodní praktiky
Zavádějící reklamy, systémy „pay-to-win“, loot-boxy (virtuální předměty ve hrách, které si hráči mohou koupit za skutečné peníze).
Kyberšikana a kybernetické sexuální zneužívání mohou mít na děti a dospívající ničivé dopady, jako jsou trauma, úzkost, deprese a nedostatek sebeúcty. Terčem útoků jsou zejména dívky, často od okamžiku, kdy začnou digitální technologie a sociální média používat.
Výskyt falešných zpráv nebo obsahu nevhodného pro daný věk, jako je pornografie nebo hazardní hry, může zkreslit jejich vnímání světa a jejich představu o zdravém chování a vztazích a vyvolat v nich strach a zmatek.
Návykové nebo manipulativní prvky designu, jako je nekonečné rolování nebo automatické přehrávání, ztěžují dětem a dospívajícím rozvoj zdravých digitálních návyků, což může ovlivnit jejich studijní výsledky a sociální interakce.
Škodlivé obchodní praktiky, jako je zavádějící reklama nebo systémy „pay-to-win“, mohou vést k závislosti a podporovat nezdravé spotřební návyky.
Další informace
Akt o digitálních službách: boj proti škodlivému obsahu online
Akt o umělé inteligenci
Předcházení pohlavnímu zneužívání dětí
Naposledy aktualizováno: 4. srpna 2026